They Say

Je to tady, časomíra na oficiálním webu vypršela a Scars představili svůj první track. Podle mě je samotná hudba nejlepší možný prostředek propagace, takže mě takový krok maximálně potěšil.

Ale teď přímo k té písni. "They Say" mi zní typicky daronovsky, rozhodně to má blíže k poslední tvorbě SOAD, ale přesto to na mne působí neotřele. Poté, co se nám představil Serj Tankian se svojí po zvukové stránce instrumentálně pestrou a poetickou deskou, Scars jsou jakoby ten druhý - přímočařejší - díl SOAD. Nicméně výsledný sound je excelentní. Hudba samotná má ale tak asi poloviční váhu, co nadchne spíš je text (schválně jsem se pokusil o volný překlad). Jeho náplň je kritická zejména vůči společnosti a americkému prezidentovi, tedy nic nového pod Sluncem. Ovšem je to kritika podaná lišáckým způsobem (nebije zrovna do očí) a osobně bych si našel víc než jedno vysvětlení - podle mě je They Say svým obsahem vícevýznamová a naráží na celou řadu nepříjemných záležitostí. Pokusím se v tom trochu prohrabat, hlavně abych si to sám srovnal v hlavě. První, co chtěl podle mě autor touto skladbou vyjádřit, je krize společnosti, umocněná politickou sférou. Daron plive na současné Spojené Státy s G. Bushem v čele - prezident není veškerým zlem, ale pouze jeho zosobněním - reprezentantem za všechny ostatní. První sloka zrcadlí celé to mediální monstrum, které šíří veřejnou paranoiu, zahlcuje, pohlcuje a manipuluje naše mozky nepřeberným množstvím zpráv denně, navíc s možností tolika různých zdrojů. Zkrátka se to na nás valí ze všech stran, mnohé nedůležité zprávy se snadno tváří jako důležité a spíše než o seriózní zpravodajství se jedná o nekompromisní byznys. Nicméně lidé to vyžadují, zčásti tím, že jsou sami otroky, takže je to tak jak to být má. Ale je to jedna z věcí, která nepochybně vysokou mírou přispívá ke dnešnímu hektickému životu. Ať už ale média přehání nebo ne, část pravdy a určité váhy na tom vždycky bude, no a ta pravda nebude zrovna radostná. Schválně, jaký byste řekli, že je tak v novinách poměr pozitivních a negativních zpráv.... viz. ono 'I watch them show the tragedy' - zde vidíme jakýsi náběh k hlavnímu motivu celé písně, a tím je konec. Následný refrén se dostává k problému lidských práv, která má každý občan zaručená, avšak zaručená spíše v uvozovkách. Tady nezbývá než hádat o co jde konkrétně, ale tak například by mohlo jít o onen zavšivený, zkorumpovaný systém autority. Prostě politika. No a je tady 'Lets fuck the world with all its trend, they say its all about to end' - co k tomu říct, svět jde do prdele a pojďme s tím něco udělat, tím že se ozveme a upozorníme co je špatně a co by se mělo změnit. No ale tady si dovolím malou úvahu nad druhým možným významem. Tím by měl být tak trochu opak toho předešlého, a navíc by se to hezky spojilo s onou dříve zmíněnou paranoiou - že jde svět do prdele je pouhá iluze vyhrocená veřejným povědomím, daným médii a všemi možnými hlasitými skupinkami a jedinci. Tak třeba ona klasická otázka, je globální oteplování skutečnost, nebo je to prostě a jednoduše píčovina? (chcete-li mýtus:) Bude se svět množit a množit až do té chvíle kdy to musí zákonitě prasknout? Je třetí světová válka reálnou hrozbou? Prostě víte co mám na mysli... V tom případě by se 'with all its trend' vztahovalo k 'fuck the world' namísto k pouhému 'world' - že trend je fuckovat svět. (tak to mně osobně dneska přijde, ale uznávám, že takhle to pravděpodobně Daron nemyslel) No a v tom případě by byla "They Say" pěkně ironická...

Druhá sloka zřejmě míří na pojem svoboda a strach jako paranoia. Svoboda zase jen v uvozovkách. 'I watch you walking on the dotted line, maybe you don't see, what's in front of me', to by mohlo znamenat, že Daron prozřel, zatímco běžný jedinec jen tupě následuje dav. V následné zkoušce času nemám moc jasno, tak ani nebudu nic násilně vymýšlet. Zbytek sloky je jasná bushovská kritika, prezident se snaží vytvořit si obrázek ideálního Američana, vzorného manžela a otce rodiny, ale je to jen hra s veřejností a vypočítavost. Čili tím spíše s veřejností vysírá. A za takzvané 'vítězství' udělá viníka z každého. No a poslední část písně by mohla znamenat Daronův únik z toho všeho a návrat ke starým časům, navíc trocha nostalgie na závěr nikdy neuškodí... A 'I never mention my own mind' narážka na ono mlčení a neschopnost vlastního názoru? Možná. Závěrečné 'thank god its all about to end' je jen skvělé zakončení toho všeho - všechno, všechna ta špína půjde k čertu, i s vámi:)

To je moje vlastní interpretace, je možný že jsem se v něčem totálně seknul, ale to je jedno.

P.S. A kapitola sama pro sebe je zpěv, jemuž není co vytknout. Jestliže v Systémech zněl najednou Daronův hlas trochu nemístně, sem padne jak ušitý. A asi nejsem sám kdo má dojem, že se jeho zpěv ještě o něco zlepšil...