'GIGiWISE - Překrývání starých šrámů: Scars On Broadway'

Tento dva dny starý článek z gigiwise.com je napůl vyprávění a napůl interview, no a já z něj teď jako obvykle vypitvám to přínosné:)

Sloučení dvou čtvrtin popele System Of A Down, tedy vzájemné spojení sil Darona Malakiana a Johna Dolmayana, vyústilo v novou kapelu. Z konverzace s Daronem je rychle zřejmá jedna věc - a to sice jeho impulzivní touha po návratu na pódium jako součást nového projektu. Dokonce zůstal vzhůru do dvou do noci, aby se udržel britského časového pásma a aby nám o tom sám pověděl.

"Je srandovní jak se někdy v životě musíš vydat nazpět, abys dosáhl uspokojení," vysvětluje Daron, který zrovna bojuje s příznaky ospalosti. "To, že zase hraju v klubech, že máme zbrusu nový label a že děláme tak vůbec čerstvý věci, to všechno definitivně plní tu prázdnotu, která byla uvnitř." Tou prázdnotou má na mysli nedostatek vášně, jaký obsahuje jeho život po účasti v kapele, jež dosáhla dlouhověkosti.

Co se týče hiatusu, Malakian komentuje... "Hiatus není slovo, jaký bych rád používal - ostatním členům SOAD se líbí, ale mně ne. Já používám odloučení, a taky že jsme odloučení. Musí tady být čtyři lidé, kteří se chtějí dát zpátky dohromady, ne jen já. Nejsem ten chlápek co mačká tlačítko. [smích]" Ale nezavrhuje definitivně tu možnost, že by se jeho bývalá kapela dala opět do kupy. "Jestliže to jednoho dne pocítíme jako správnou věc, stane se, ale co se týká současnosti tak jsem opravdu soustředěný na tohle a chci to pozvednout na odlišný stupně. Stejně jako John. Nebavíme se o SOAD, ani o činnosti kolem SOAD. Jestli se to stane, vidím to ještě na hodně dlouho od teď."

Takže se Scars se Malakian ujímá role frontmana, zatímco ho jistí Franky Perez s dodatečnou kytarou a vokály, dále zakládající člen Pulse Ultra - basák Dominic Cifarelli, Danny Shamoun na klávesy, no a samozřejmě John Dolmayan usazený za bicí sestavou. Projekt Scars dovolil Daronovi prozkoumat jeho tvůrčí nitro. A jako skladatel zůstává stejně koncentrovaný na danou věc jako býval v minulosti. "Doufám, že se nikdy neocitnu na vrcholu toho svého snažení, protože to by znamenalo býti uspokojeným a v tom případě bych měl skončit. Vždycky chci napsat píseň, jakou jsem ještě předtím nesložil, no a myslím si, že jsem právě udělal album plné takových písní." Taky je na všech 15 tracků náležitě hrdý.

[Následuje rozbor názvu kapely a jeho původu, což už je pro nás stará historka - stačí najít si to ve starším interview.]

Na nějakou reputaci, případně nervozitu s tím spojenou, Daron nějak zvlášť moc nemyslí. "Abych byl upřímný moc na to nemyslím. Mám na mysli reputaci... Nejsem si jistý, jaká vlastně ta reputace je, tak jak teď je. Můj cíl je psát písně, na který jsem hrdý a doufejme, že se nakonec dotknou i někoho tam venku."

Poté, co byli téměř zastíněni šrumcem a chválou kolem Serje Tankiana, Daron a John mohou učinit dojem více uzpůsobený jejich skromným způsobům. Série živáků už za a turné po Evropě v roli headlinerů před nimi, to by mělo uspokojit dostatečně. Malakian chce, aby se lidé přišli na jeho novou bandu podívat, aby tím dokázal, že dokáže čelit jakýmkoli očekáváním. "Postavíme se na pódium a lidé uvidí, že tohle je seriózní kapela a něco, co se má brát vážně navzdory SOAD." Neazpomíná však na dopad, jaký učinil se svojí původní kapelou. "Jsou tady skladby, který jako kdyby byly látkou mého života - pokud by neexistovaly, nemohl bych si svůj život bez nich ani představit - jsou tak velkou součástí mé existence už od dob, kdy jsem ještě býval spratek."

"Tak co se týká mé hudby a toho jak ovlivňuje ostatní, je to pro mne výjimečné. Je parádní být součástí tolika životů, aniž bych ty lidi znal. Cítím se, jako bych přispíval něčím pozitivním do světa v té době, kdy tady existuji skrz své písně."