(zveřejněno: 27.8.08/ sken zde/ komplet překlad)
O svém nočním životě:
Chodím spát kolem 6:30 ráno a vstávám tak ve dvě, ve tři odpoledne. Poté co vstanu, dám si šálek čaje a trochu si zahulím. Pracovat začínám obvykle po půlnoci; cokoli napíšu ke mně normálně přichází kolem druhé nebo třetí v noci. Nemám páru, proč by to tak mělo být. Kdybych měl hádat, řekl bych že protože mám rád ten čas sám pro sebe. V noci mám fakt rád když jsem sám. Jsem to jen já sám v domě, skládající písně a s puštěnou televizí.
O tom býti Američanem:
Sám sebe považuju za Američana, přestože mě spousta lidí bere za Arména. Mám arménské kořeny, ale narodil jsem se v USA. Vyrůstal jsem v L.A., v Hollywoodu, a věci, se kterými jsem vyrůstal, jsou hodně americké. Vyrůstal jsem s basketbalem, s baseballem, a takové věci jsou docela dost konstrukcí toho, čím jsem. Mám i své arménské dědictví, takže jsem odlišný od vašeho 'typického Američana'. Ale ve spoustě záležitostí jsem byl přiveden k tomu samému jako ten typický Američan, takže to je taky součástí mého já. A mám rád řadu amerických věcí - americké jídlo, závody NASCAR. Mám rád spoustu toho, co je typické pro zemi, ve které jsem se narodil.
O fandění hokeji:
Miluju hokej, je to jeden z nejúžasnějších sportů při sledování na živo. Je to rychlý, hlučný, tvrdý. Ukaž mi nějakou jinou hru, kde by byly bitky součástí strategie. To se nedá trumfnout. Fandím dvěma týmům, Edmontonu Oilers a Los Angeles Kings. Míval jsem sezónní vstupenky na Kings, ale teď už nemám. Pořád se na ně ale chodím koukat. Bohužel ale tuhle poslední sezónu byli tak tragický, že chodit se na ně dívat bylo spíš jako povinnost než jako zábava.
Na téma bytí podivínem:
Považoval bych se za podivína ve svém nitru. Nejsem úplně schopný to vysvětlit, protože je to moc osobní. Ale řekl bych, že jsem docela dost introvertní. Mám komplex; měl jsem ve zvyku si myslet, že mě lidi neměli rádi kvůli tomu, že nemám odvahu se vyjádřit. Jakákoli dívka, se kterou jsem randil, mi musela říct první, že se jí líbím. Neměl jsem dostatek sebevědomí říct jí, že ji mám rád, předtím než mi to řekla ona. Prostě postrádám dostatek sebevědomí k tomu s někým navázat kontakt v tom stylu, jsem takový ve spoustě záležitostí. Tuším, že nejsem žádný obchodník, i když přijde na to prodat sám sebe.
A na téma Daron - domácí typ:
Žiju pro ty momenty doma, kdy mám možnost být kreativní. Jakmile se dostanu na turné, jsem v pohodě, ale když jsem doma delší dobu, představa turné mě naplňuje znepokojením. Zpanikařím, že se tím změní moje rutina a to mně dělá hlavu, protože jsem opravdový rutinní typ člověka. Takže se tím, že musím opustit domov, fakt vynervuju. Ale jakmile se dostanu do rutiny turné, jsem v pohodě. Ale vždycky se zase těším zpátky domů.
středa 27. srpna 2008
Kerrang - 'V mozku Darona Malakiana'
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat