Ultimátní zdroj informací ze světa SCARS ON BROADWAY! - projektu kytaristy a hlavního mozku System Of A Down - Darona Malakiana - a bubeníka SOAD Johna Dolmayana.

středa 9. dubna 2008

Historie, část 3. - Rozjezd II

Leden 2008 přinesl další zprávy ze studia. Americký časák Revolver se postaral o takový první větší článek (s podtitulem In the studio - Theatre of Pain), tak si z něj s pomocí dalších dvou zdrojů vytáhneme to nejzajímavější...

Stakehouse Studio se nachází někde v severní části Hollywoodu a se svým bezvýrazným zevnějškem se asi nejedná zrovna o nejhezčí místo dejme tomu pro nadšeného českého turistu....:) Což se ostatně nedá říct ani o jeho okolí. Uvnitř ale pod slabým osvětlením panuje silná tvůrčí atmosféra, protože právě tady se Scars rozhodli dát do kupy svůj debut. Člověk z Revolveru musel na Darona chvíli tlačit, ale nakonec mu pět z těch nedokončených skladeb pustil. Redaktor to popsal ve stručnosti jako 'kinetický hard rock' s koulema, s tím že to nepostrádá intenzivní pasáže a ďábelsky chytlavé refrény, hezky jedno v plynulé návaznosti na druhé (tohle musí povinně asociovat SOAD).

Teď pojďme k průběhu nahrávání, slovy hlavní postavy kapely (uveřejněno 19. února). "Do pár týdnů bych měl být hotový s vokály. Pak už zbývá jen to celý zmixovat. Trávil jsem teď ve studiu měsíce... A poprvé když jsme sem vtrhli v září, měli jsme patnáct skladeb. Všechny jsme je zpracovali a pak jsem jich měl ještě asi pět nebo šest, co jsem ze sebe potřeboval dostat. Takže jsem vzal kapelu zpátky k sobě domů, kde jsme zkoušeli, no a byla to záležitost měsíce než jsme ty skladby měli složený. A ke konci listopadu jsme šli zase do studia a nahráli ten zbytek." Tím pádem celkový počet hotových tracků z tohoto období se rovná číslu 21, ale na první desku se všechny nedostanou. Z toho měl Daron 18, které se tak nějak rovnaly v kvalitě a jeho pocitu z nich. A jak vysvětlil, "Pokud se nejedná o jeden z nejlepšího materiálu co jsem kdy stvořil, tak to prostě nepoužiju." Víceméně odmítl rozdělit to zase na dvě části jako u Mezmerize/ Hypnotize, ale "Chci, aby lidé slyšeli i ten zbytek co se na desku nevejde, ať už jim to doručit jakýmkoliv způsobem. Možná vydáme EP, anebo ty skladby prostě hodíme na net." No a také informoval, že se bude jednat spíše o rockovou než metalovou hudbu.

Práce na první desce Scars se od té na deskách SOAD prý až tak nelišila, ale asi největší rozdíl spočíval v tom, že Daron v celém průběhu skládání věděl, že všechno co píše, bude zpívat jen a jen on. Takže ve výsledku nemusel myslet na nikoho jiného a je to celé uzpůsobenější přímo jemu samému. Takže tolik asi k období práce na debutové desce. V lednu ještě došlo k vůbec prvnímu oznámení konkrétního koncertního data - 26.4. na festivalu Coachella.

Následuje březnové napínání fanoušků. Scars totiž zveřejnili datum 28.3.08 (asi dva týdný předem) a nic moc bližšího k tomu, což byl dobře vychcaný způsob reklamy a upoutání pozornosti vůbec. Dokonce na to rozeslali i pár letáků. Na oficiálním webu celou tu dobu běžela časomíra (nám v Čechách vypršela už osm hodin předem, načež jela znova) a na jejím konci v 11 večer čekal celkem luxusní dárek - píseň "They Say". V reakci na to jsem založil tyhle stránky a pokračování zase někdy příště:)

Žádné komentáře: