Ultimátní zdroj informací ze světa SCARS ON BROADWAY! - projektu kytaristy a hlavního mozku System Of A Down - Darona Malakiana - a bubeníka SOAD Johna Dolmayana.

neděle 24. srpna 2008

Ultimate-Guitar.com - červencové interview s Daronem

Takže první z věcí, které vám (a sám sobě) za poslední měsíc a půl dlužím.... Zveřejněno v den vydání desky, tedy 29.7.2008.

UG: Po poslechu téhle desky mě jako jedno z prvního zasáhla ta spousta odlišných hudebních vlivů... Chlape, rád bych viděl tvoji sbírku CD!

Daron: [smích] Mám celkem dost široký rozsah... Můj vkus je všude... To je co si orpavdu užívám. Nesnažím se dostat se do odlišných věcí, jen si fakt užívám tu rozmanitost.

Kteří muzikanti tě insirovali za mlada?

Nebyli to nutně jen kytaristi... To je ono, větším dojmem na mě působí písně než hra na kytaru. Ale ve skutečnosti to byly bicí - můj oblíbený nástroj když jsem vyrůstal. Ke kytaře jsem se dostal tak trochu náhodou...

Vážně? Protože jako kytarista máš tak úžasně široké rozpětí... Je to něco, o co vědomě usiluješ?

Je to něco, co ze mě přirozeně vychází. Do skládání a hraní hudby nedávám tak moc myšlení. Prostě to dělám. A cokoli ze mě vyjde, snažím se to neupravovat. Nesedím na zadku a neříkám, že nemůžeš mixovat metal s country. Nebo že nemůžeš mixovat Beatles se Slayer. Podle mě můžeš, protože je to všechno hudba. A jestliže to vyjde ven upřímně, bude to dávat smysl. A jestli to vyjde ve stylu snahy narvat čtverec do trojúhelníku, bude to podle toho taky i vypadat. Abych byl upřímný, užívám si cokoli od Hanka Williams, přes norský black metal, přes The Damned až po Kraftwerk. A tam venku je taková spousta kapel... A některé z těch vlivů jsem chtěl vyjádřit ve Scars.

Máš také podivuhodnou schopnost kombinovat melodii s tvrdostí. Myslíš, že to má co dělat s tvým arménským původem?

Pro mě je to tak nějak kořen toho, kým jsem. Například, Carlos Santana hraje rock n roll, ale současně jak ho hraje, vyjde na povrch latinský vliv. A vsadím se, že o tom nepřemýšlí. Je to prostě přirozený. Takže, tak nějak je to i se mnou a hudbou Středního východu. Je to hudba, která tam venku vždycky byla, a i když jsem to neposlouchal já sám pro sebe, činila tak moje rodina. Nebo jiní lidé kolem mne.

Na nové desce je také hodně spletité a složité kytarové práce. Je pro tebe výzvou současně zahrát tu hudbu a ještě přitom zpívat?

Doposud nebylo... Cítím se přitom dost pohodlně. Někteří lidé se musí naučit hrát a zpívat zároveň. Pro mě to bylo něčím, co jsem dělal odjakživa. I v době, kdy jsem skládal písně pro SOAD, zpíval jsem si a hrál je doma v obýváku.

Ptám se, protože jsem tě viděl hrát se SOAD a přitom jsi vždycky působil pěkně živě.

Dobře, je tady rozdíl. Když jsem hrál se SOAD, mohl jsem být o hodně odvázanější, protože jsem tolik nezpíval. Teď je to prostě jiný, ne nutně špatný, dobrý nebo horší... A myslím, že v tomhle bodě mého života chci být o něco klidnější.

Cituji Rolling Stone; 'Scars On Broadway nejsou vyloženě političtí'. Snažil jsi se vytvořit politicky laděnou desku, nebo jsi doufal, že tak bude chápána?

Ne. Ale myslím, že se to v některých věcech politiky dotýká. Ale snažím se změřit puls celé společnosti, nejen politiků.

A někdy jde společnost s politikou ruku v ruce...

Jo, přesně tak. A celý svět obecně jde ruku v ruce. Všechno, co nějakým způsobem ovlivňuje tenhle svět, od lva někde v Africe po mne jak mluvím s tebou po telefonu... Všechno je to spojený. A to je to, co se snažím po lyrické stránce v mých textech protnout. Někdy je pro mě opravdu těžký vysvětlit, o čem je konkrétně ta která píseň. Protože přesně je to o několika různých věcech.

Je teď tvůrčí proces odlišný od toho, který jsi sdílel se Serjem Tankianem?

Nikdy neskládám s partnerem. To byla vždycky jen domněnka...

Stejně tak moje...

Ne, nedělej si starosti, nejen tvoje. Spousta lidí se domnívá, že jsme si spolu se Serjem sedli a dohromady začali skládat. Nevzpomenu si na jedinou píseň SOAD, u které by to tak bylo.

Spolupracovali jste spolu?

Skládal jsem sám doma a pak jsem mohl přinést ty skladby do kapely. Nechyběly momenty, kdy jsem mohl mít napsaný refrén a řekl ostatním, 'Dobře tak tady mám sloku a tohle je, co si myslím že by měla být melodie, ale ještě k tomu doopravdy nemám text...' Takže v 90% tomu bylo tak. Kromě toho mohlo dojít k případům, kdy něco přinesl Serj a já mu to pomohl poskládat dohromady.

Takže hádám, že proces skládání se u Scars nezměnil vůbec.

Ne, je to pro mě teď to samý co se SOAD. Rozdíl je v tom, jak jsem řekl, že měl Serj nějaký vklad do spousty z těch písní. Rozhodně bych nechtěl přehlížet jeho vliv. Ale způsob jakým byly ty písně napsány, jejich struktura a vůbec, to byla jen moje práce. Takže ta spolupráce mohla vzejít až ve chvíli, kdy už jsem tak nějak napsal a naaranžoval onu píseň. Následně jsem to mohl předvést ostatním a nechat je vložit do toho své přísady.

Jak je to tedy rozdílné v tom, odkud to vzejde?

Rozdíl je v tom, že když píšu mám v hlavě různý lidi. V případě skládání pro SOAD jsem tam mohl mít Serje. Mohl jsem zkusit složit melodie nebo písně, které se točili kolem témat, o kterých jsem věděl, že by o nich on rád zpíval. Takže ten styl tak nějak vychází s ním v mojí mysli. Takže ten rozdíl se Scars jsou témata, která vnáším do své současné kapely a vokální styl například v takové "They Say" je velmi podobný typu přístupu Johnny Rottena (wiki). Nikdy bych Serje nepožádal zpívat v tomhle stylu. Takže kdybych to skládal třeba pro SOAD, mohlo to vyjít trochu odlišně.

V minulém interview jsi se zmínil, že se Serjem vždycky budete sdílet pouto. Byli jste schopní zachytit vystoupení jeden druhého?

Ve skutečnosti jsem jeho neviděl. Ale on se na nás přišel podívat na Coachelle. Jediný důvod proč já jeho neviděl, byl ten, že hrál den před námi a my tam ještě nebyli. Ale za tři dny mám narozeniny a on mi právě poslal všechno nejlepší. Takže fakt nemáme špatný vztahy, nebo něco na ten způsob.

To jsem si nikdy nemyslel...

Já vím, ale jen se to snažím vyjasnit, protože někteří lidé si to myslí.

Aha, máš na mysli všechny ty drby, proč jste se rozešli...

Jo, a byla to vyloženě kreativní záležitost. Říkám tomu odloučení (r. A my se odloučili. Někdo se odloučí a rozejde. A někteří se odloučí a prohlásí, že se jednoho dne možná zase vrátí k sobě. A právě tak nějak jsme to nechali my. Myslím, že náš vztah a to, že se navzájem snášíme, je důležitější, než nechat kapelu v situaci, kdy by obojí šlo do kytek.

A vy jste toho nechali ve velkém! Byli jste obrovští, když jste se rozhodli dát si hiatus.

Jedna věc na kterou jsem pyšný, je ta, že jsme to tak mohli nechat pokračovat a vydělat na tom mraky peněz. Vidím dneska tolik kapel, které pokračují, ale ve skutečnosti to moc nejsou kapely. A když jsme pocítili, že se SOAD to jde tímhle směrem, tak nějak jsme od toho odstoupili.

Když už se bavíme o členech SOAD, dostal jsi na bicí Johna Dolmayana.... Dodalo ti to nějakou dávku úlevy a zabezpečení při rozjezdu nové kapely?

Díky tomu se s tím cítím jako doma. Skoro je to pocit, jako že pokračujeme kde jsme přestali. Tak vnímám tohle album. Protože jsem napsal spoustu metariálu SAOD, je to pro mě jen evolucí a pokračováním mého skládání od onoho bodu.

Takže co teď plánujete s dalším tour?

No, do měsíce vyrážíme na turné na nějaký tři týdny, abychom zmákli nějaký kluby a snad i festivaly. Dále je řada na turné po Státech. A následně jsou svátky a po nich ještě nic v plánu nemáme.

Chystáte se zahrát i na nějakých menších místech?

Ano, a to je zatím tam, kde jsme hráli většinou. Byla to zábava. Celá ta záležitost kolem téhle kapel a vše s ní spojené je jako nadechnout se čerstvého vzduchu. A je to, jako bychom stavěli od podlahy. Nevím, je to něco, co jsem potřeboval zažít, a je to opravdu dobrý pocit.

Darone, řekl jsi, že všechno co děláš, pochází od tvého otce (Vartana). Pořád to tak platí?

Jo... Fakt, že dělá veškeré umění pro obal téhle desky... Mám pocit, jakoby to co dělám já a co on bylo vzájemně propletené. Nebyl bych čím jsem, kdyby to nebylo pro něj.

Díky za tvůj čas a užij si narozeniny!

OK díky...

Žádné komentáře: